Ze kterých škol mají absolventi největší šanci najít uplatnění? Srovnání veřejné vs soukromé školy.

images (4)

Český rozhlas sesbíral data z desítek vysokých škol a následně zpracoval porovnání úspěšnosti jejich absolventů na pracovním trhu. Ta se liší až o desítky procent. Výzkum také zboural některé mýty – například ty, že  absolventi humanitních oborů hledají práci hůře oproti bývalým studentům techniky a exaktních věd. Popřípadě, že je potřeba méně vysokoškoláků a více vyučených lidí –  absolventi středních odborných škol jsou zdaleka nejčastějšími klienty úřadů práce.

Nejčastěji na úřadech práce je možné potkat absolventy středních odborných škol, práci jich nemůže najít 29,3 %. Další početnou skupinou jsou studenti vyšších odborných škol, z nichž marně hledá práci téměř pětina. Dále je to každý desátý čerstvý magistr nebo inženýr, 6% bakalářů, 5% procent absolventů doktorských studijních oborů a 4%procenta gymnazistů a mladých lidí se základním vzděláním.

Počet vysokoškoláků v Česku dlouhodobě stoupá, za posledních 14 let, tedy za dobu, po kterou pracovní úřad data poskytuje, se v některých oborech zvýšil až pětinásobně. Podíl absolventů na pracovním úřadě se ve stejném období ale nezvětšil, u většiny směrů se dokonce snížil.

Nejvýraznější posun nastal v humanitních vědách. Zatímco množství absolventů se zvedlo zhruba pětkrát, podíl absolventů, kteří zamířili na pracovní úřad, o procento klesl. Počet nezaměstnaných absolventů humanitních oborů vzrostl od roku 2001 jen u věd a nauk o kultuře a umění (z 5,5 % na 7,6 %) a u právních věd a nauk (ze 3,9 % na 4,6 %).

V některých případech je ale možné, že lidé s vysokoškolským diplomem zastávají práci určenou primárně pro středoškolské absolventy, jsou na svou pozici tedy převzdělaní a mohou být i frustrováni z toho, že mají dobré vzdělání, ale nejsou schopni si najít odpovídající práci.

Z vysokých škol míří na pracovní úřad 8 % studentů. Soukromé vysoké školy jsou přitom úspěšnější než veřejné. Bez práce je těsně po škole 6,8 procenta jejich absolventů, u veřejných škol je to 8,2 procenta.

Soukromé školy ale mají obrovský rozptyl úspěšnosti. Mezi vysokými školami s víc než 50 absolventy ročně je na tom nejhůř Západomoravská vysoká škola Třebíč s třetinou nezaměstnaných absolventů. Na opačném konci žebříčku je dvojice škol, které na úřadě práce neměly podle dat úřadu práce ani jednoho absolventa. Těmito školami jsou Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. a Anglo-americká vysoká škola, o.p.s.

Mezi veřejnými školami mají nejvyšší zaměstnanost pražské univerzity: z AMU, Karlovy univerzity, VŠE, VŠCHT i ČVUT míří na pracovní úřad méně než 5 % absolventů. Mimopražské vysoké školy se pohybují kolem 10 %. Nejméně úspěšná škola je ovšem opět v Praze: s 37 % nezaměstnaných absolventů je to Akademie výtvarných umění.

Seznam pěti škol s nejvyšší nezaměstnaností absolventů

Akademie výtvarných umění v Praze (37,5 %)

Západomoravská vysoká škola Třebíč (34,6 %)

Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a. s. (26,1 %)

Vysoká škola polytechnická Jihlava (21 %)

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo (20,4 %)

Seznam pěti škol s nejnižší nezaměstnaností absolventů

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. (1,8 %)

Akademie múzických umění v Praze (1,1 %)

University of New York in Prague, s.r.o. (1 %)

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. (0 %)

Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. (0 %)

A jak je na tom největší česká vysoká škola – Univerzita Karlova? Celková nezaměstnanost jejích absolventů je 2,9 %. Nejčastěji přitom končí na úřadech práce absolventi lékařských fakult, Evangelické teologické fakulty nebo Husitské teologické fakulty. Nejsnáze práci naopak hledají bývalí studenti Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty, Fakulty humanitních studií, Katolické teologické fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty.

Zdroj: vysokeskoly.cz

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.