Seminární práce : Determinace kritické infrastruktury

1 Determinace kritické infrastruktury
1.1 Pojmové vymezení
O kritické infrastruktuře hovoříme v případě základních potřeb obyvatelstva státu. Mezi základní potřeby obyvatelstva patří zajištění bezpečnosti státu, zajištění fungování ekonomiky, zajištění fungování veřejné správy a samozřejmě také zásadní životní potřeby obyvatelstva.
„Výše zmíněné potřeby obyvatelstva jsou závislé na konkrétních infrastrukturách, které jsou označovány jako infrastruktury kritické“.
Naopak Mogza pojal definici kritické infrastruktury jiným způsobem. Dle něj se „kritickou infrastrukturou rozumí vzájemně propojené sítě či systémy obsahující identifikovatelná odvětví a instituce (včetně lidí a postupů) poskytující spolehlivý tok produktů a služeb nezbytných pro obranu a ekonomickou bezpečnost, která se chápe jako schopnost státu konkurovat na globálních trzích, zatímco se udržují na přijatelné úrovni reálné příjmy obyvatel a fungování veřejné správy na všech úrovních společnosti. K ekonomické bezpečnosti se připojuje i bezpečnost fyzická týkající se ochrany fyzických aktiv před škodami v důsledku působení fyzických sila bezpečnost kybernetická zabývající se především ochranou před poruchami nebo neautorizovanými přístupy do počítačové sítě. A jednotlivé položky infrastruktury se mohou dělit na typické procesy, jako jsou distribuce, skladování, platby, recyklace, přenos dat či doprava.“

1.2 Objekty infrastruktury
„Mezi hlavní objekty kritické infrastruktury jsou zařazeny vybrané stavby a zařízení veřejné infrastruktury a další prvky, které vlastní nebo jen provozují subjekty kritické infrastruktury. Naopak subjektem kritické infrastruktury jsou vlastníci či provozovatelé výrobních a nevýrobních systémů vytvářející produkty nebo poskytující služby kritické infrastruktury.“

2 Ochrana kritické infrastruktury
Ochrana kritické infrastruktury zahrnuje nespočet strategií, dokumentů, plánu a nepřeberně mnoho procedur. Jejich společným cílem je zajistit prevenci a připravenost, spolu s odezvou a obnovou.
„Úkolem každé společnosti je chránit KI, aby fungovala za jakékoliv situace, tj. za běžných, mimořádných i kritických podmínek. Poškození, narušení či zničení kritické infrastruktury může být způsobeno přírodními katastrofami a vlivem činnosti lidského faktoru, která je úzce spojená se selháním techniky, technologických postupů a s úmyslnými akcemi zahrnujícími terorismus a organizovaný zločin, a to jak z pohledu jednotlivců tak i skupin. Ochrana kritické infrastruktury je proces, který je orientovaný na opatření fungování subjektů a objektů kritické infrastruktury, tak aby nedocházelo k jejich selhání při zohlednění všech možných hrozeb a rizik. Smyslem ochrany kritické infrastruktury je minimální dopad výpadku činnosti těchto infrastruktur tak, aby narušení provozu funkcí, činností nebo služeb bylo krátkodobé, málo četné, zvladatelné a územně omezené tak, aby postihlo co nejmenší množství lidí.“
Ochrana kritické infrastruktury spočívá zejména v aktivní účasti částí vlastníků, operátorů, regulátorů profesních asociací a také institucí ochrany obyvatel. Co se týče samotné ochrany, tak i zde platí spolupráce a ní související zásady. Zejména se jedná o následující zásady:

– Ochrana by se měla soustředit na minimalizaci zdravotních a bezpečnostních rizik pro veřejnost a měla by napomoci kontinuitě podnikání a kontinuitě služeb veřejné správy.
– Ochrana by měla vycházet z analýzy vzájemných závislostí a analýzy zranitelnosti vůči všem typům hrozeb a nebezpečí.
– Měly by se využívat vhodné postupy a techniky řízení rizik pro určení úrovně tzv. bezpečné ochrany (ochranné bezpečnosti) a pro nastavení priorit alokace zdrojů.

Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.